Axik: Takže když vidíme rudý posuv, neznamená to automaticky, že se „něco stalo prostoru“?
Jakub: Znamená to, že frekvenci měříme v jiném tempu, než v jakém vznikla.
Dialog neříká proč k posuvu došlo. Jen odděluje výsledek měření od jeho interpretace.
V každém experimentu měříme frekvenci elektromagnetického signálu v našem referenčním rámci. Nikdy neměříme „rozpínání prostoru“ ani „čas zdroje přímo“.
Rudý (nebo modrý) posuv je vždy výsledek porovnání mezi:
Celkový posuv frekvence vzniká kombinací dvou odlišných poměrů:
Pokud se zdroj a pozorovatel k sobě přibližují nebo se od sebe vzdalují, vzniká Dopplerův posuv. Tento efekt nemění lokální běh času zdroje, pouze způsob, jakým je signál pozorován.
Pokud se zdroj a pozorovatel nacházejí v prostředích s rozdílným Θ, liší se tempo jejich lokálních procesů. Tento rozdíl je dán prostředím (např. gravitací) a nezávisí na pohybu objektu.
Rychlost nemění Θ místa. Θ se nemění tím, že se objekt pohybuje.
\[ \frac{f_{\text{pozor}}}{f_{\text{zdroj}}} = \underbrace{D(v)}_{\text{relativní pohyb}} \times \underbrace{\frac{\Theta_{\text{zdroj}}}{\Theta_{\text{pozor}}}}_{\text{prostředí}} \]
Nejde o nový fyzikální zákon. Jde o sjednocený zápis známých efektů do jednoho vztahového rámce.
Ve slabém gravitačním poli lze Θ aproximovat:
\[ \Theta \approx 1 + \frac{\Phi}{c^2}, \qquad \Phi = -\frac{GM}{r} \]
Tento vztah pochází z obecné relativity. Axioma jej pouze používá jako převod mezi prostředím a během procesů.
U sond jako Parker Solar Probe nebo Voyager pozorujeme změny frekvence signálu způsobené kombinací gravitace a pohybu.
Tyto případy nejsou kosmologickým rudým posuvem. Slouží pouze jako ověření, že poměrová korekce obnoví informaci beze ztráty.
Rudý posuv není vlastnost prostoru ani vlastnost fotonu. Je to výsledek porovnání dvou rytmů a jejich vztahu.
Axioma netvrdí, že standardní fyzikální výklad je chybný. Pouze nabízí jazyk, ve kterém jsou Dopplerův efekt i gravitační posuv čitelné stejným způsobem.